Shrnutí:
- ·
Střední délka života v EU přesahuje 80 let - ·
Prodloužila se od roku 1990 o více než šest let (ze
74,2 na 80,9 v roce 2014) - ·
Chudí Evropané mají 10 x vyšší pravděpodobnost, že
nezískají řádnou zdravotní péči jako ti zámožnější - ·
Velké nerovnosti panují i mezi lidmi s vyšším a nízkým
vzděláním - ·
16 % dospělých trpí obezitou (v roce 2000 to bylo 11
%), pětina kouří
Politika
zaměřená na podporu dobrého zdraví a prevenci by mohla zachránit životy a
ušetřit miliardy eur
Zpráva „Stručný pohled na zdraví v Evropě 2016“, vypracovaná Evropskou
komisí ve spolupráci s OECD, dokládá, že politika zaměřená na podporu dobrého
zdraví a předcházení nemocem v kombinaci s účinnější zdravotní péčí by mohly v
Evropské unii zachránit spousty životů a ušetřit miliardy eur.
Střední délka života nyní ve většině zemí EU přesahuje 80 let, uvádí
společná zpráva Evropské komise a Organizace pro hospodářskou spolupráci a
rozvoj (OECD) s názvem „Stručný pohled na zdraví v Evropě 2016“, která byla
dnes vydána. Tato rekordně vysoká střední délka života však často
nekoresponduje se střední délkou života prožitou ve zdraví. Okolo 50 milionů
lidí v EU trpí několika chronickými onemocněními a přes půl milionu lidí v
produktivním věku na takové nemoci každoročně zemře, což pro ekonomiky EU
představuje roční náklady přibližně 115 miliard eur. Další klíčové údaje jsou
uvedeny v infografice.
„Zpráva „Stručný pohled na zdraví“ obsahuje důležité informace pro členské
státy, které jim pomohou utvářet zdravotní politiku s přihlédnutím ke všem
dalším politickým oblastem,“ uvedl Vytenis Andriukaitis,
evropský komisař odpovědný za zdraví a bezpečnost. „Ze zprávy vyplývá,
že v EU každoročně umírá mnoho lidí na nemoci, kterým by bylo možno předcházet
a které jsou spojeny s rizikovými faktory, jako je kouření nebo obezita. Rovněž
se v ní zdůrazňuje, že musíme nadále pracovat na zlepšení dostupnosti zdravotní
péče. Tato zpráva je výborným příkladem spolupráce mezi Komisí a OECD s cílem
je získat poznatky o situaci v oblasti zdraví a o systémech zdravotní péče v
jednotlivých zemích i celkově. Je to první krok iniciativy Komise nazvané
„Zdravotní stav v EU“.“
„Zvýšení standardů zdravotní péče na nejlepší možnou úroveň ve všech
zemích EU by pomohlo zachránit spoustu životů,“ doplnil Angel Gurría,
generální tajemník (OECD). „Je třeba se ještě důrazněji soustředit na
snížení nerovností v přístupu k péči a její kvalitě a účinněji
směřovat zdroje v evropských systémech zdravotní péče tam, kde se nejvíce
projeví ve zdravotních výsledcích a v prevenci.“
Nejdůležitější závěry zprávy „Stručný pohled na zdraví“
Potřebujeme efektivnější systémy zdravotní péče: Každoročně umírá
550 000 osob v produktivním věku na nemoci, kterým by bylo možno
předcházet. Celkem 16 % dospělých trpí v současné době obezitou (v roce
2 000 to bylo pouze 11 %) a pětina lidí stále kouří. Mnoho životů by
bylo možno zachránit těmito dvěma cestami: za prvé směrovat více zdrojů do
politik v oblasti podpory zdraví a prevence nemocí, které by se zaměřily na oba
uvedené i jiné rizikové faktory, a za druhé zlepšit kvalitu akutní
i chronické péče.
Potřebujeme dostupnější systémy zdravotní péče: 27 % pacientů navštíví
pohotovost pouze kvůli nedostupnosti primární péče a pacienti přímo hradí
průměrně 15 % výdajů na zdravotnictví (tento údaj se v jednotlivých zemích
podstatně liší). Chudí Evropané vykazují v průměru desetkrát vyšší
pravděpodobnost, že budou mít problémy získat řádnou zdravotní péči z
finančních důvodů, než jejich zámožnější spoluobčané. Členské státy by měly
zaměřit svou politiku na odstranění finančních překážek v přístupu ke zdravotní
péči, zlepšení dostupnosti primární péče a na zkrácení dlouhých čekacích dob.
Také potřebujeme, aby systémy zdravotní péče byly odolnější: V celé EU
vzrostl podíl osob starších 65 let z méně než 10 % v roce 1960
na téměř 20 % v roce 2015 a do roku 2060 má toto číslo podle
prognóz dosáhnout téměř 30 %. Stárnutí obyvatelstva v kombinaci s nárůstem
chronických onemocnění a rozpočtovými omezeními si vyžádá ve způsobu
poskytování zdravotní péče změny, například rozvoj elektronického zdravotnictví,
zkrácení pobytu v nemocnici díky lepším službám v primární a komunitní péči a
také chytřejší výdaje na léky s plným využitím možností generických léčiv.
Iniciativa Zdravotní stav v EU
Iniciativa Zdravotní stav v EU si klade za cíl pomoci členským státům
reagovat na výše uvedené výzvy tím, že je podpoří při získávání lepších
poznatků a vytváření robustnějších politik založených na důkazech. Skládá
se ze souboru analytických produktů vytvořených ve spolupráci s OECD a
Evropským střediskem pro sledování zdravotnických systémů a politik.
Dnes zveřejněná zpráva je prvním výstupem této iniciativy. Dalším krokem je
vytvoření profilů všech 28 zemí EU v oblasti zdravotnictví, které osvětlí
zvláštní rysy a problémy každé země, a to do listopadu 2017.
K těmto 28 profilům bude pak vydán analytický dokument Komise, který
promítne jejich závěry do širší agendy EU, přičemž se zaměří na situaci každého
členského státu. Celý cyklus zakončí výměna informací, do které se mohou
členské státy dobrovolně zapojit.
Průběh iniciativy Zdravotní stav v EU je shrnut zde.
Další informace
http://ec.europa.eu/health/state/summary/index_en.htm