Po dlouhém osmnáctihodinovém jednání se ministrům zemědělství podařilo dojít ke kompromisu, který bude znamenat přesun části přímých dotací na rozvoj venkova. Krácení dotací pocítí ve větší míře velké farmy, kterých je v ČR z historických důvodů většina. Dohodnutý kompromis je ale podle ministra Gandaloviče přijatelný a české priority se podařilo „z velké části“ naplnit.
Souvislosti:
Po poslední reformě společné zemědělské politiky (SZP) z roku 2003 přišla Evropská komise v roce 2007 s tzv. „health checkem“. Tato iniciativa představuje jakousi revizi fungování společné zemědělské politiky v polovině současného rozpočtového období Evropské unie (2007-2013). Jejím cílem bylo posoudit, zda SZP funguje v rozšířené Evropě tak dobře, jak se od ní očekává, zejména v souvislosti se zvýšenou volatilitou na globálních trzích, potravinovou krizí a výzvami v oblasti energetiky. V květnu 2008 Komise navrhla celou řadu opatření, která by měla dále modernizovat a zjednodušit společnou zemědělskou politiku a to zejména z hlediska omezování plateb vázaných na produkci a přesunu finančních prostředků do rozvoje venkova. Cílem Evropské komise je odstranit zbývající tržní omezení s nimiž se musí zemědělci potýkat. Farmářům by tato politika měla pomoci reagovat na tržní signály a na změny v poptávce po potravinách.
Témata:
Po dlouhém osmnáctihodinovém jednání se francouzskému předsednictví včera podařilo dojednat kompromis mezi členskými zeměmi, které se v pohledu na předkládaná opatření značně lišily.Ministři se včera dohodli na přesunu části finančních prostředků, která dosud zemědělci získávali ve formě přímých plateb, do oblastí jako je rozvoj venkova nebo ochrana životního prostředí.Evropská komise původně chtěla zkrátit přímé platby zemědělcům o 8%. Tento návrh ale narazil na odpor některých členských zemí, zejména Francie, Itálie a Německa a ve výsledku nakonec zemědělci dostanou pouze o 5% méně.Kompromis byl nakonec přijat kvalifikovanou většinou. Ministr zemědělství Petr Gandalovič, který v Radě zastupoval Českou republiku, se hlasování zdržel, přestože později prohlásil, že je dosažený kompromis přijatelný a Čechům se podařilo „všechny priority, které jsme dlouhodobě prosazovali…z velké části naplnit“. Podle představitelů české delegace se ale nepodařilo prosadit „skutečné zjednodušení a odstranění nerovností mezi členskými státy“. Uvedl to portál Aktuálně.cz.
Krácení přímých plateb
V rámci kompromisu se část přímých plateb farmářům přesune do oblasti rozvoje venkova a ochrany životního prostředí. Všichni farmáři, kteří dostávají v rámci přímých plateb ročně alespoň 5.000 eur (přibližně 125.000 Kč), přijdou do roku 2012 o dalších 5% dotací. Již dnes přitom dostávají o 5% méně. Do roku 2012 tak přijdou o desetinu přímých plateb. Všechny tyto prostředky v členské zemi sice zůstanou, ale budou muset být použity na rozvoj venkova a ochranu životního prostředí. Členské země o dotace tedy nepřijdou, bude ale záležet pouze na zemědělcích, zda předloží dostatečně kvalitní projekty na to, aby tyto prostředky získali. Evropská komise přitom chtěla původně platby zkrátit o 8%. České republice a spolu s ní i dalším, převážně novým členským zemím, se v návrhu „health checku“ nelíbilo ale další opatření, podle nějž budou velkým farmám dotace kráceny výrazněji, než malým. ČR argumentovala tím, že z historických důvodů (zejména kvůli kolektivizaci v 50. letech minulého století) spadá většina jejích farem právě do této kategorie a navrhované opatření by tudíž české zemědělce znevýhodnilo. Evropská komise chtěla v původním návrhu snížit farmám, které dostávají ročně v přímých platbách více než 100.000 eur (zhruba 2,5 milionu korun) o 9%. Podle kompromisního návrhu se nakonec hranice posunula k farmám, které dostávají více než 300.000 eur ročně (přibližně 7,5 milionu korun), které do roku 2012 přijdou o další 4% plateb. ČR chtěla snížit platby nanejvýš o 3%.
Další opatření
Vedle krácení přímých plateb se ministři shodli na postupné liberalizaci trhu s mlékem. Kvóty na mléko se mezi roky 2009 a 2013 budou postupně každým rokem zvyšovat o 1% (v roce 2013 to tedy bude o 5%) a poté budou zrušeny úplně. Itálie si ale vyjednala, že kvůli produkci sýrů může kvótu zvýšit o 5% okamžitě.Novým členským zemím se navíc podařilo vyjednat navíc 90 milonů eur ročně na podporu zemědělského sektoru. Podle ministra Petra Gandaloviče je to poprvé, kdy se novým členským zemím podařilo získat finanční prostředky nad rámec, který byl vyjednán při jejich vstupu do Unie.
Stanoviska:
Přestože se ministr zemědělství Petr Gandalovič při hlasování o kompromisu zdržel, je s výsledkem jednání spokojen. „Podařilo se nám vyjednat výrazné snížení sazby zohledňující velikost farmy: tam zůstala čtyři procenta z původních devíti v pásmu nad 300 tisíc eur, ostatní nižší pásma byla úplně zrušena. Je to dobrá zpráva pro české farmáře, kteří tak nepřijdou o tolik peněz, jak zamýšlely původní návrhy,“ řekl ministr. Evropská komisařka pro zemědělství Mariann Fischer-Boel přiznala, že vyjednávání „rozhodně nebyla jednoduchá“ a diskusi o liberalizaci mléčného sektoru označila doknce za „velmi náročnou“. Komisařka zdůraznila, že k uzavření dohody musel každý sáhnout po nějakém kompromisu. Základní nástroje evropské zemědělské politiky přitom byly zachovány a Evropa je „připravena na budoucnost“, říká komisařka.Francouzský ministr zemědělství Michel Barnier, který vyjednávání v Radě vedl, slova komisařky potvrdil, když uvedl, že vyjednávání o mléčném sektoru byla velmi obtížná. Dodal ale, že výsledný kompromis dá Unii dobré nástroje k ochraně farmářů a výrobců v sektorech jako je chování krav za účelem produkce mléka nebo chov skotu.K SZP se krátce před dohodou v Radě vyjádřil také Evropský parlament. Parlament se vyslovil pro mírnější škrty v přímých platbách, menší nárůst mléčných kvót a poskytování zvláštní pomoci chovatelům skotu a výrobcům mléka. Vyzval dále k menším přesunům finančních prostředků do oblasti rozvoje venkova. Přál si rovněž zachovat intervenční nástroje, jimiž SZP disponuje a v některých citlivých sektorech si přál, aby zůstala zachována vazba plateb na produkci.Stanoviska Evropského parlamentu k health checku SZP nejsou pro Radu závazná. V případě, že by vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, situace se změní a Rada bude muset o SZP rozhodovat společně s Parlamentem.
Další kroky:
Do konce roku 2012 by měla Evropská komise vypracovat zprávu o implementaci health checku.
Zdroj: EurActiv.cz