Nad rámec krizových a mimořádných opatření přijatých v rámci Společného evropského programu pro migraci musí EU vypracovat komplexní a udržitelný dlouhodobý přístup, který zohlední následující skutečnosti:
Důstojnost a respekt
Základem každé politiky by mělo být, že uprchlíci a žadatelé o azyl jsou především lidskými bytostmi a zaslouží si důstojné a respektující zacházení. Jakýkoli evropský přístup ke snížení počtu příchozích do EU proto nesmí být nikdy na úkor zajištění přístupu k ochraně pro ty, kteří ji potřebují. Bezprecedentní rozsah migračních toků v žádném případě neospravedlňuje oslabování základních práv a humanitárních standardů – zejména ne s ohledem na rostoucí trend protiimigračního populismu v EU.
Přístup k legálnímu azylovému řízení musí být dostupný pro všechny, musí respektovat zásady právního státu a zahrnovat stanovené lhůty pro rozhodnutí, aby byla zajištěna jistota, osobní pohovory a lepší přístup k informacím. Je třeba zavést zvláštní opatření na pomoc zvláště zranitelným migrantům, jako jsou ženy a děti bez doprovodu, kteří přicházejí do EU.
V této souvislosti Evropské hnutí vítá vývoj směřující k vytvoření Agentury Evropské unie pro azyl, jakož i stanovení norem pro jednotný status uprchlíků nebo osob, které mají nárok na doplňkovou ochranu, s cílem posílit rovné zacházení s žadateli o azyl a jednotnou míru uznávání mezi členskými státy.
Solidarita
Všechny členské státy musí vyvinout úsilí v oblasti migrační politiky, aby zmírnily tlak na hlavní země příchodu. To znamená, že vedoucí představitelé členských států musí převzít odpovědnost a zdržet se nacionalistické a protiimigrační rétoriky a jednání, které blokují jednomyslné rozhodování, nutí EU přistupovat k hlasování kvalifikovanou většinou a podkopávají evropskou solidaritu.
Evropské hnutí podporuje spravedlivé rozdělení odpovědnosti za přijímání žadatelů o azyl a uprchlíků podle hospodářských a sociálních možností členských států EU a států EHP. Takový systém rozdělování nabízí strukturální řešení kolísavého přílivu migrantů. Je třeba se vyhnout nuceným transferům.
Otevřená Evropa
Zatímco počet uprchlíků přicházejících do Evropy byl v posledních letech mimořádně vysoký, otevřený charakter Evropy by měl být zachován. Schengen nesmí být ohrožen. Volný pohyb je základním právem občanů EU. Pevnost Evropa“ je v rozporu se základními hodnotami Evropské unie.
Jako významný finanční přispěvatel na rozvojovou spolupráci by EU měla pokračovat v práci na řešení základních příčin nelegální migrace a nuceného vysídlování. To by však nemělo vést k tomu, aby byla rozvojová pomoc využívána k posilování „pevnosti Evropa“.
Legální migrace
Migrace není hrozbou, ale výzvou, která zároveň nabízí příležitosti pro kontinent, který se vyznačuje demografickým poklesem a na jehož pracovních trzích je potřeba kvalifikovaných pracovníků. Jako zásadní součást Evropského programu pro migraci by měly být podporovány a rozvíjeny kanály legální migrace, aby se zabránilo dalším humanitárním katastrofám a bojovalo proti obchodování s lidmi.
Osoby žádající o mezinárodní ochranu by měly mít možnost požádat o evropské humanitární vízum přímo ve své zemi původu. Vzhledem k tomu, že vydávání víz z humanitárních důvodů v současné době nespadá do oblasti působnosti právních předpisů EU, vítáme úsilí Evropského parlamentu o začlenění zvláštních ustanovení do vízového kodexu Unie.
Společný přístup k legální migraci podle rámce Unie pro znovuusídlení je příležitostí, jak čelit převaděčství migrantů a odradit migranty od volby nejisté a nelegální cesty do Evropy. Přesídlování by se však nemělo stát nástrojem řízení migrace, který by v takovém přístupu nahradil humanitární cíle. To platí i pro režim „jeden za jednoho“ v rámci dohody mezi EU a Tureckem, který sice snížil počet nelegálních příchozích do EU, ale vedl k nejistým a nelidským podmínkám pro uprchlíky uvízlé na řeckých ostrovech. Je třeba zabránit outsourcingu odpovědnosti za ochranu.
V rámci revize směrnice EU o modré kartě byly navrženy důležité změny, včetně snížení platových prahů, zkrácení délky pracovních smluv, lepších podmínek pro slučování rodin, usnadnění mobility a zrušení paralelních vnitrostátních systémů. V zájmu zvýšení mobility na trhu práce v EU by však modrá karta měla být přístupnější a pružnější a měla by být uplatňována transparentním a podobným způsobem všemi členskými státy, přičemž by se měl omezit prostor pro výklad důvodů pro odmítnutí. Státním příslušníkům třetích zemí pracujícím v EU by se mělo dostat stejného zacházení jako občanům EU, pokud jde o mzdu, pracovní podmínky, sociální práva a volný pohyb v rámci EU.
Integrace
Politiky sociálního začleňování jsou nezbytné pro úspěšnou integraci osob přicházejících do Evropy. Mělo by se usilovat o to, aby uprchlíci nebyli diskriminováni, pokud jde o poskytování sociální ochrany.
Uprchlíci a zejména dětští migranti musí mít přístup ke vzdělání a zdravotní péči.
Evropa by měla včasnými opatřeními a odpovídajícím financováním pomoci vnitrostátním a místním orgánům zmírnit usazování uprchlíků a žadatelů o azyl. Veškerá podpora na úrovni EU by měla být prováděna v úzké spolupráci s vnitrostátními, místními a regionálními orgány a organizacemi občanské společnosti.
Měly by být vypracovány evropské normy pro integraci uprchlíků a žadatelů o azyl tak, aby byli schopni harmonicky žít v hostitelské společnosti po dobu azylu.
Mezinárodní evropské hnutí je přesvědčeno, že výše uvedené body jsou nezbytné pro formulaci rozhodné reakce na migrační krizi. Při respektování demokratického procesu s cílem zajistit širokou podporu evropské migrační politice a s ohledem na mezinárodní úmluvy o uprchlickém právu by měli vedoucí představitelé členských států a evropské instituce převzít odpovědnost za životy a blaho uprchlíků a žadatelů o azyl přicházejících do Evropy.
Souvislosti
Dva roky po přijetí Evropského programu pro migraci byl na úrovni EU přijat nespočet opatření, která mají snížit pobídky k nelegální migraci, zachránit životy a zabezpečit vnější hranice EU, reformovat společný evropský azylový systém a vytvořit kanály pro legální migraci. V současné době zůstává migrace prioritním tématem v EU, kde migrační krize stále přináší negativní důsledky. V celé Evropě přetrvávají protiimigrační nálady a pokračuje násilí. Na politické úrovni volí vedoucí představitelé nacionalistickou rétoriku a stavění plotů. Důsledky na individuální úrovni jsou však nejhlubší: důstojnost a bezpečnost uprchlíků a žadatelů o azyl je narušována ponižujícími nebo neexistujícími podmínkami přístřeší a ad hoc návrhy na klasifikaci bezpečnosti zemí původu. Při zvládání uprchlické krize musí EU dbát na to, aby měla na paměti humanitární hledisko, a jít příkladem při obraně základních práv.