Evropská unie (EU) a Spojené státy (USA) mají jeden z nejdůležitějších a nejúspěšnějších bilaterálních vztahů na světě. EU musí i nadále podporovat efektivní vztahy s USA prostřednictvím utváření spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany, podpory obchodu, ochrany lidských práv a boje proti klimatické krizi. V době rostoucích globálních výzev, počínaje úpadkem západocentrického uspořádání přes rostoucí vliv a asertivitu Číny až po ruskou invazi na Ukrajinu, je pro EU zásadní obnovit transatlantické partnerství založené na společných hodnotách a ambiciózní globální agendě.
Prohloubení spolupráce a podpora demokracie a základních práv
EU i USA čelí globálním hrozbám, jako je změna klimatu, terorismus, kybernetické útoky a obchodní spory, zatímco sociální nepokoje a hybatelé autoritářského populismu ohrožují demokratickou stabilitu. Klíčovým poučením z epidemie COVID-19 je, že globální hrozby vyžadují společná řešení, která lze překonat pouze prostřednictvím globální spolupráce. Z tohoto důvodu musí obě velmoci posílit spolupráci, aby mohly čelit těmto vzájemným výzvám.
V návaznosti na posttrumpovskou éru, fiasko v Afghánistánu, dohodu AUKUS v roce 2021 a probíhající konflikt na Ukrajině je třeba transatlantické vztahy obnovit dalším prohloubením důvěry a posílením diplomatických vazeb. Partnerství mezi EU a USA by mělo představovat kotvu pro mír, demokracii, právní stát, lidská práva a bezpečnost. Iniciativy, jako je Aliance pro demokracie pod vedením USA a francouzsko-německá Aliance pro multilateralismus, poskytují příležitost k prosazování pevných mnohostranných koalic založených na ochraně základních práv, zejména v kontextu pandemie COVID-19. EU a USA by měly zintenzivnit svou spolupráci oživením mnohostranného řádu založeného na pravidlech a oživením mnohostranných institucí, jako je Světová obchodní organizace (WTO).
Podpora a dodržování lidských práv, demokracie a základních hodnot by měly stát v centru vztahů EU a USA. První summity pro demokracii představují příležitost k posouzení eroze demokracie a k podpoře odolných demokracií na celém světě. EU musí zároveň dodržovat zásady právního státu, aby chránila a podporovala demokracii jak mezi svými členskými státy, tak navenek.
Posílení podpory zdola
Spolupráce musí být posílena a rozvíjena také prostřednictvím nediplomatických a politických vazeb. V rámci transatlantických vztahů je nanejvýš důležité posílit spolupráci občanské společnosti. V této souvislosti je klíčová europeizace transatlantických vztahů členských států. Pokud jde o konkrétní opatření, EU by měla prosazovat a podporovat vytvoření transatlantické platformy organizované občanské společnosti s kontaktními místy jak v Severní Americe, tak v Evropě. Integrace organizované a mezinárodní občanské společnosti významně přispívá ke koncipování moderní mezinárodní politiky a poskytuje kanál pro podporu přeshraničních občanských práv. Tato transatlantická občanská společnost by měla zahájit společné občanské dialogy o naléhavých otázkách, jako jsou občanská práva, demokracie, odolnost vůči dezinformacím, svoboda médií, opatření v oblasti klimatu a sociální práva. Tyto transatlantické občanské dialogy mohou zvýšit povědomí o politice na obou stranách Atlantiku a vycházet z příkladů osvědčených postupů.
Posílení bezpečnosti
V dnešní době, která se vyznačuje geopolitickými výzvami a rostoucí úlohou nových mocností na mezinárodní scéně, musí EU podporovat nové obranné partnerství s USA a jejich mezinárodními spojenci, jako je Indie, Austrálie a africký kontinent, a také se Spojeným královstvím (jak tvrdíme v našem politickém stanovisku „Budoucnost spolupráce EU a Spojeného království v oblasti bezpečnosti a obrany“). Nadcházející dialog mezi EU a USA o bezpečnosti a obraně, oznámený na posledním summitu EU a USA, představuje včasnou příležitost k řešení společných bezpečnostních výzev, jako jsou zahraniční zásahy, rušivé technologie, změna klimatu, kybernetické hrozby, agresivní chování Ruska v sousedství EU, terorismus v oblasti Sahelu, a zároveň usnadňuje spolupráci na společných vojenských projektech v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) a oživuje vztahy mezi EU a NATO. Tento dialog by se měl rovněž zabývat hospodářským a politickým vzestupem Číny a Ruska, který může ohrozit mezinárodní řád založený na pravidlech. Při řešení konfliktu na Ukrajině musí transatlantická aliance poskytnout Ukrajině důraznou diplomatickou a vojenskou podporu. S podporou USA musí EU reagovat na útoky Číny na lidská práva a základní a demokratické svobody v Hongkongu a v pevninské Číně, včetně oblasti Sin-ťiang a Tibetu, prostřednictvím cílených sankcí v rámci globálního sankčního režimu EU v oblasti lidských práv.
Strategická autonomie
Silné transatlantické vazby závisí na silné Evropské unii. Aniž by se EU distancovala od USA a jejich klíčových partnerů, je pro prohloubení a posílení transatlantických vztahů nejdůležitější silnější společná bezpečnostní a obranná politika EU (SBOP). Nová evropská strategie, která se neomezuje pouze na obranné a technologické schopnosti, dodá EU důvěryhodnost a sníží její závislost na USA a NATO. Za tímto účelem musí EU překonat svou politickou paralýzu tím, že v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky přejde od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou. Ambice a dlouhodobý horizont strategického kompasu mohou prohloubit strategickou autonomii tím, že z EU učiní poskytovatele bezpečnosti a mezinárodního hráče, který zajišťuje ochranu společných hodnot a přispívá k mezinárodnímu míru.
Prohloubení obchodní a hospodářské spolupráce
Hospodářská spolupráce mezi EU a USA musí být založena na reciprocitě, transparentnosti a rovných podmínkách. Prohloubení transatlantických obchodních nabídek by bylo pevným základem pro zvýšení konkurenceschopnosti a hospodářského růstu a zároveň by podporovalo mezinárodní sociální a pracovní normy, které zajišťují blahobyt občanů a nenechávají nikoho pozadu. Kromě toho musí EU zajistit otevřené a spravedlivé prostředí pro obchod a investice a zároveň chránit evropské občany a podniky. V tomto ohledu má Rada EU a USA pro obchod a technologie (TTC), kterou zahájili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a prezident Spojených států Joe Biden, potenciál transparentně koordinovat globální obchod, technologické inovace a hospodářské otázky. Kromě toho musí EU zajistit, aby mechanismus úpravy uhlíkových hranic (CBAM), opatření v oblasti klimatu, jehož záměrem je stanovit cenu uhlíku na dovoz různých výrobků s cílem zabránit úniku uhlíku a omezit emise skleníkových plynů, byl v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a nepředstavoval překážku obchodu.
Řešení klimatické krize
Klimatická krize nikoho nešetří. Pouze společnými silami a posílením spolupráce mezi mezinárodními organizacemi, národními i regionálními a místními vládami, podniky, občanskou společností a nevládními organizacemi můžeme účinně čelit této hrozbě a zvrátit změnu klimatu.
USA a EU jsou společně zodpovědné za téměř polovinu všech emisí CO2 v průběhu času. To znamená, že jak USA, tak EU nesou významnou historickou odpovědnost za změnu klimatu a negativní dopady, které již postihují chudší země a jejich obyvatele, kteří naopak k nahromaděným emisím skleníkových plynů přispěli jen velmi málo. Je proto nanejvýš důležité, aby USA i EU pokročily na celosvětové úrovni v diskusích a rozhodnutích o převzetí odpovědnosti za ztráty a škody, zejména s ohledem na nadcházející konferenci COP 27 v Egyptě.
Vzhledem k obnovenému vedoucímu postavení USA v oblasti klimatu, kdy se prezident Biden vrátil k Pařížské dohodě a zavázal se ke klimatické neutralitě do roku 2045, musí být USA a EU, vedeny cíli evropské Zelené dohody, osou, která bude řídit globální opatření v oblasti životního prostředí a klimatu. Očekáváme, že jak USA, tak EU projeví vůdčí roli v nadcházejících jednáních o právně závazné mezinárodní smlouvě o ukončení znečištění plastem, která začínají koncem tohoto roku a která mohou být úspěšná pouze tehdy, pokud obě země vstoupí do jednání s nejvyššími ambicemi.
EU a USA musí obnovit své úsilí o zajištění plného provádění Pařížské dohody, která má zásadní význam pro dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN do roku 2030. EU musí jít příkladem a zavázat se k plnění svého ambiciózního programu v oblasti klimatu a životního prostředí. Evropská komise musí zaujmout mezigenerační přístup k udržitelnosti ve všech oblastech politiky a předložit rámcovou strategii pro provádění cílů udržitelného rozvoje.
EU musí úspěšně realizovat Evropskou zelenou dohodu tím, že povede své úsilí v oblasti klimatu a stane se celosvětovým příkladem hodným následování a napodobování. EU musí i nadále podporovat opatření v oblasti klimatu v rozvojových zemích tím, že zvýší svou úlohu v klimatické diplomacii a bude financovat investice šetrné ke klimatu na celém světě, zejména v regionech, které již byly změnou klimatu zasaženy nejvíce. Nedávné zřízení akční skupiny EU a USA na vysoké úrovni pro oblast klimatu a plány na vytvoření transatlantické aliance EU a USA pro zelené technologie naznačují obnovení transatlantické spolupráce v oblasti klimatu. Obě iniciativy by se měly proměnit v konkrétní orgány s jasnou a transparentní institucionální strukturou a společnou agendou v oblasti klimatu a životního prostředí. Kromě toho se EU a USA musí zabývat klimatickou bezpečností jako reakcí na rostoucí dopady změny klimatu.
Utváření digitální budoucnosti
Při přípravě nových dohod o budoucí spolupráci s USA a dalšími spojenci by EU měla jít i nadále příkladem a zajistit jednu z nejpřísnějších ochran soukromí na světě. EU by měla aktivně spolupracovat s našimi spojenci na zavedení a posílení jejich vlastní srovnatelné ochrany soukromí, aby se vytvořilo více příležitostí pro dvoustrannou spolupráci a růst. TTC poskytuje příležitost k navázání takové spolupráce.
EU a USA musí využít sílu a potenciál umělé inteligence k podpoře růstu a hospodářské soutěže ve stávajících i nově vznikajících odvětvích, zejména v okamžiku, kdy se Čína snaží stát světovým lídrem na trhu s umělou inteligencí, a zároveň ji regulovat tak, aby byla zajištěna ochrana práv občanů, jak je stanoveno v Listině základních práv EU, Evropské úmluvě o lidských právech a splněny mezinárodní normy v oblasti lidských práv.
Kromě toho by EU měla prohloubit spolupráci v otázkách kybernetické války zavedením sankcí proti kybernetickým útokům nepřátelských aktérů, zejména čínských a ruských skupin podporovaných státem, které ohrožují EU a její členské státy. Ke zlepšení bezpečnosti a ochraně evropské demokracie a občanů je nezbytný koordinovaný přístup.