Právní stát je jednou ze základních zásad EU a je klíčovým prvkem rozvoje a integrace Unie od jejího založení. Je zakotvena v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU). V poslední době je pod obrovským tlakem v některých členských státech Evropské unie (EU), kde jsme svědky rozsáhlých zásahů do soudnictví, nespravedlivého odvolávání soudců, státní kontroly médií, nepotismu a korupce. Zatímco vlády v Maďarsku a Polsku jsou hlavními viníky těchto porušení, i v dalších zemích dochází k vážnému ústupu od demokracie. EU nebyla schopna zabránit této systematické erozi demokratických hodnot a bránit právní stát ve všech členských státech, přičemž její stávající soubor nástrojů pro zvládání těchto problémů je vystaven zkoušce. Orgány EU také příliš často zohledňují příliš úzkou definici právního státu, která nezahrnuje sociální práva.
Prosazování právního státu je nanejvýš naléhavé
Dodržování zásad právního státu má zásadní význam pro ochranu a podporu demokracie v Evropské unii. Porušování zásad právního státu má navíc rozsáhlé důsledky pro hospodářskou činnost obecně, konkurenceschopnost členských států, vhodné využívání finančních prostředků EU. Porušování zásad právního státu rovněž podkopává důvěru v demokracii.
EU tedy potřebuje nezávislý a náležitě vybavený orgán, který by dohlížel na dodržování základních hodnot EU a na dodržování zásad právního státu ve všech členských státech EU. V této souvislosti by měly být dále institucionalizovány výroční zprávy Evropské komise o právním státě, přičemž členské státy by měly být povinny neprodleně reagovat na doporučení Komise a přijmout opatření k jejich řešení, a to zapojením zemí, které jednají o přistoupení, do mechanismu právního státu.
Členské státy musí zajistit, aby jejich soudní systémy účinně uplatňovaly právo EU a aby jejich vnitrostátní soudnictví bylo nezávislé, jinak budou čelit následkům. Z tohoto důvodu vyzýváme k plnému uplatnění podmínky právního státu na víceletý finanční rámec a zpětně na všechna porušení právního státu nebo nezávislosti soudů, k nimž došlo od jejího zavedení 1. ledna 2021. Mělo by se tak stát co nejdříve, aby se ochránilo zneužívání evropských fondů, jakož i obhájil právní stát.
Žádná vláda nestojí nad zákonem. Slabší kontrola a rovnováha hrozí zhoršením právního státu a základních práv občanů. Zejména vlády v Maďarsku a Polsku musí zajistit, aby jejich soudnictví bylo nezávislé a aby jejich soudní systémy účinně uplatňovaly právo EU. Evropský mechanismus pro právní stát se zrodil z reálného nebezpečí, že politické zásahy do nezávislosti soudnictví, systémová a nekontrolovaná korupce, zhoršování plurality médií, jakož i neustálé útoky proti občanské společnosti v členských státech EU mohou ohrozit finanční zájmy EU. Vítáme proto rozhodnutí Evropské komise spustit proti Maďarsku evropský mechanismus právního státu. Vlády, které podkopávají evropské hodnoty a nedodržují zásady právního státu, nedostanou žádné peníze daňových poplatníků EU. EU nesmí maďarské vládě převést finanční prostředky EU, dokud nepřijme nápravná opatření proti neustálému porušování zásad právního státu. Pokud jde o situaci v Polsku, Evropská komise musí spustit stejný mechanismus v reakci na obavy týkající se právního státu v této zemi.
Jak však vyplývá ze Zprávy o právním státě za rok 2021 a Zprávy o právním státě za rok 2022, právní stát je pod tlakem i v dalších členských státech. Komise vyzdvihla různé členské státy kvůli korupci na vysoké úrovni, policejní brutalitě, jakož i nedostatečné nezávislosti soudnictví a tlaku na svobodu médií. Je nezbytné, aby všechny členské státy EU, na které se zpráva o právním státě odvolává, vyslyšely její výzvu a řešily nastolené problémy.
Porušování zásad právního státu jako hrozba pro životní prostředí
Ve světle mimořádné situace v oblasti klimatu představuje porušování zásad právního státu vážnou hrozbu pro opatření v oblasti klimatu. Klíčovým cílem Unie je provádění Evropské zelené dohody (EGD), aby bylo dosaženo jejích cílů v oblasti dekarbonizace. Zpochybňování zásad právního státu by však mohlo narušit rozsah Zelené dohody. Aby bylo možné dosáhnout cílů Evropské zelené dohody, musí se rozhodovací orgány zavázat k ambicióznímu a komplexnímu rámci, který prostupuje všemi oblastmi politiky. Záruky právního státu musí být zahrnuty do všech právních předpisů, zejména do právních předpisů v oblasti životního prostředí, aby bylo zajištěno jejich účinné provádění. Záruky právního státu by ochránily vymahatelnost Evropské zelené dohody. Zavedení práva na zdravé životní prostředí by posílilo provádění a prosazování evropské zelené dohody.
Překonání jednomyslnosti
Rámec právního státu zakotvený v článku 7 SEU umožňuje EU pozastavit některá členská práva, pokud lze prokázat, že došlo k „závažnému a trvalému porušování“ nebo „jasnému riziku“ porušování evropských hodnot členským státem. Vzhledem k tomu, že tento mechanismus vyžaduje jednomyslnost v Radě, je účinná akce nedosažitelná z důvodu veta členských států. Zkušenosti ukazují, že jednomyslnost podkopává právní stát, když jednotlivé členské státy oslabují, zdržují a vetují rozhodnutí, která jsou prospěšná pro EU jako celek.
Z tohoto důvodu je na základě výsledků konference o budoucnosti Evropy a usnesení přijatého Evropským parlamentem v červnu 2022 nutné, aby se rozhodování v EU posunulo od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou (QMV) v Radě přinejmenším pro prosazování rámce právního státu a pro oblasti politiky, k nimž byly EU svěřeny pravomoci Smlouvami. Přechod od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou v Radě by zajistil nejen zlepšení demokratického fungování EU, ale pomohl by také účinněji řešit porušování zásad právního státu v členských státech.
Posílení úlohy občanské společnosti a sociálních partnerů
Organizace občanské společnosti a sociální partneři hrají při ochraně zásad právního státu zásadní roli. Jejich odborné znalosti a schopnost fungovat jako hlídací pes mohou vládu kontrolovat a vyvažovat.
Právní stát je nezbytný pro řádné fungování Evropské unie, jejích institucí, jednotného trhu, trhu práce a společnosti. Je důležitou zárukou pro evropské občany, zaměstnavatele a pracovníky. Přitažlivost Evropy jako jednoho z nejlepších míst pro život, práci a podnikání do značné míry závisí na důsledném a spolehlivém uplatňování a prosazování našeho společného souboru pravidel a hodnot.
Právní stát rovněž vyžaduje účinné, nezávislé a nestranné instituce (např. soudy, kontrolní služby a orgány) a mechanismy nápravy, aby tato práva byla vymahatelná a mohla být zajištěna jejich právní ochrana. Měla by být plně uznána dlouhodobá úloha sociálních partnerů při stanovování, uplatňování a prosazování těchto práv, zejména prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání.
Občanská společnost rovněž podporuje aktivní účast, dobrou správu věcí veřejných, transparentnost a odpovědnost. EU by měla podporovat občanskou společnost a sociální partnery v jejich činnosti a posilovat schopnost občanské společnosti monitorovat právní stát v členských státech (i mimo ně). Každý monitorovací orgán, který se zapojí do ročního cyklu o demokracii, právním státě a základních právech, by měl vycházet z příspěvků organizací občanské společnosti a sociálních partnerů.
Investice do organizací občanské společnosti a sociálních partnerů jsou zásadní pro zajištění toho, aby mohly úspěšně plnit své povinnosti. EU by měla zvýšit svou podporu činnosti občanské společnosti na evropské i vnitrostátní úrovni a její schopnosti prosazovat fungující právní stát.
Kromě toho by metodika zprávy o právním státě měla zahrnovat kapitolu o občanském prostoru a demokracii na pracovišti. Zahrnutí takového zaměření by doplnilo doporučení pro jednotlivé země, poskytlo by znalosti a odpovědnost za reakce členských států a vazbu na občany.
Kromě toho je důležité realizovat doporučení CoFoE občanů, aby se po zveřejnění výroční zprávy o právním státě pořádaly každoroční konference o právním státě, a doporučit institucionalizaci dialogu o právním státě se zapojením organizací občanské společnosti a sociálních partnerů.
Právní stát zahrnuje sociální práva
Dodržování zásad právního státu musí zahrnovat také důraz na dodržování sociálních práv: práva zaměstnanců a odborů jsou klíčovými lidskými právy. To se musí odrážet ve všech mechanismech a zárukách právního státu na úrovni EU. Podpora a zajištění právního státu v EU zahrnuje také ochranu, provádění a prosazování základních sociálních práv ve smlouvách OSN (zejména v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech), úmluvách MOP, smlouvách Rady Evropy (zejména v Evropské úmluvě o lidských právech, revidované Evropské sociální chartě a Evropském zákoníku sociálního zabezpečení) a také v Listině základních práv EU a Evropském pilíři sociálních práv.
Právní stát mimo Evropskou unii
EU má povinnost zajistit, aby byl právní stát a demokracie obecně chráněny a posilovány i za jejími hranicemi. Pokud jde o její vztahy se zeměmi, které chtějí vstoupit do Evropské unie, musí být členství v Unii i nadále podmíněno mimo jiné dodržováním zásad právního státu a základních hodnot EU. Při přístupových jednáních by proto měly být přednostně projednávány kapitoly týkající se právního státu a demokracie, a to i s ohledem na sociální práva. Kromě toho by měla hrát významnější roli podpora nezávislých médií, investigativní žurnalistiky v místních jazycích a místní občanské společnosti, která se zasazuje o prosazování právního státu a přistoupení.
Hodnoty EU nejsou cvičením na zaškrtávání políček a přistoupení k EU vyžaduje výraznou změnu. EU a západní Balkán jsou příliš propojené na to, aby EU umožnila další úpadek autokracie. Chce-li být EU považována za hráče, který prosazuje své vlastní hodnoty na mezinárodní úrovni, musí tyto hodnoty posílit, hájit a prosazovat v praxi. EU nemůže být takovým globálním hráčem, pokud nedokáže řešit úpadek demokracie na západním Balkáně.
Vzhledem k tomu, že autoritářství a nacionalismus v některých zemích podkopávají demokracii, měla by EU podpořit nezbytné reformy, které zajistí dodržování evropských hodnot. Například v Srbsku existují značné problémy v oblasti právního státu. Zatímco v letech 2000-2014 Srbsko učinilo významné kroky směrem k demokratizaci a dodržování základních hodnot EU (v roce 2014 bylo považováno za svobodnou zemi s částečně konsolidovanou demokracií), v posledních několika letech se situace dramaticky zhoršila. Podle organizace Freedom House Srbsko ztratilo status svobodné země a částečně konsolidované demokracie a je nyní považováno za částečně svobodnou zemi s hybridním režimem, zatímco organizace Transparency International snížila hodnocení Srbska na celosvětovém žebříčku korupce o 16 pozic na 94. místo ze 180. V roce 2014 se Srbsko umístilo na 9. místě ze 180 zemí. Za těchto okolností má Srbsko hlavní rysy uchváceného státu: instituce neplní své povinnosti; moc je soustředěna mimo ústavní rámec v rukou prezidenta; existuje pouze jedna velká televize, která není pod kontrolou vlády a je viditelná pouze pro maximálně 50 % obyvatel; investigativní novináři jsou trvale pod tlakem; občanská společnost je nezákonně vyšetřována kvůli praní špinavých peněz, a to prostřednictvím zneužívání mezinárodních nástrojů určených k prevenci financování terorismu.
Globální kontext
Posílení politických, sociálních a hospodářských vztahů, vazeb a spolupráce se zeměmi jižního sousedství a Východního partnerství má zásadní význam pro posílení stability a míru v těchto regionech a pro podporu demokracie a právního státu mimo evropské hranice. Strategický kompas musí poskytnout plán, jak může EU bránit stabilitu právního státu ve svém sousedství. Silnější a nezávislejší EU v oblasti bezpečnosti a obrany přispěje k ochraně základních práv a ohrožení a zpochybnění právního státu, k němuž dochází po celém světě.
Souvislosti
V roce 2020 zveřejnila Evropská komise první zprávu svého nového ročního cyklu přezkumu právního státu, která se zabývá vývojem v celé EU a v členských státech v oblasti soudnictví, protikorupčního rámce, plurality médií a dalších institucionálních otázek souvisejících s kontrolou a vyvážením, a upozorňuje na přetrvávající výzvy pro právní stát v EU. V roce 2018 Komise navrhla navázat finanční prostředky EU na dodržování zásad právního státu a v listopadu 2020 se v rámci jednání o příštím víceletém finančním rámci Evropský parlament a členské státy dohodly na znění podmíněnosti právního státu.
V únoru 2022 Evropský soudní dvůr rozhodl o žalobách podaných u Soudního dvora Polskem a Maďarskem, které tvrdily, že pro mechanismus podmíněnosti neexistuje právní základ ve Smlouvě o EU a SFEU, přičemž Evropská unie překročila své pravomoci. Soudní dvůr potvrdil, že „mechanismus ‚podmíněnosti‘ může spadat do pravomoci potvrzené Smlouvou o EU“. Soudní dvůr rovněž uvedl, že „rozpočet Unie je jedním z hlavních nástrojů pro praktické uskutečnění“ základní zásady solidarity. Nakonec Soudní dvůr potvrdil, že dodržování hodnot, na nichž je Unie založena, „nelze redukovat na povinnost, kterou musí kandidátský stát splnit, aby mohl přistoupit“. Soud odmítl myšlenku, že právní stát nelze použít jako měřítko pro posuzování chování států.
Toto rozhodnutí je významným krokem vpřed v oblasti monitorování a prosazování právního státu. EU má nyní definici právního státu, kterou lze právně vymáhat. První krok v návaznosti na toto rozhodnutí učinila Komise 27. dubna, kdy zahájila nové disciplinární řízení proti Maďarsku v oblasti právního státu a zaslala tomuto státu formální dopis, na který musí do dvou měsíců reagovat. Opatření, která Komise Maďarsku předložila, musí Rada schválit hlasováním kvalifikovanou většinou. Pokud budou tato opatření schválena, může Komise mezi ně zařadit i pozastavení čerpání finančních prostředků EU pro Maďarsko.
V květnu 2022 přijal Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci přezkum výroční zprávy Evropské komise o právním státě za rok 2021. Poslanci byli zklamáni tím, že se Komise nezabývala obavami EP v systému podávání zpráv. EP požadoval, aby zpráva rozlišovala mezi systémovým a individuálním porušováním hodnot EU. Rovněž bylo konstatováno, že současná zpráva jasně nerozpoznává „záměrný proces ústupu od zásad právního státu“ v Polsku a Maďarsku a neidentifikuje nedostatky v dalších zemích EU. Parlament rovněž navrhuje vytvořit „index právního státu“ založený na kvantitativním hodnocení výkonnosti jednotlivých zemí nezávislými odborníky.