Evropské
hnutí v České republice, Masarykovo demokratické hnutí a Masarykova
demokratická akademie srdečněuspořádali panelovou diskusi na téma „Edvard Beneš a evropská politika“, která
se konala ve středu 28. května 2014 od 17
hodin v přednáškovém sále č. 319 v
Klubu techniků na Novotného lávce 5, Praha 1
Lektoři:
Prof.
PhDr. Miloš Havelka, CSc., Ústav politologie FF UK Praha „Evropské
hodnoty, Edvard Beneš a dnešek“
PhDr.
Michal Pehr,PhD., Masarykův ústav AV Praha, „Benešova vize nové společné
Evropy ve světle jeho práce – Demokracie dnes a zítra.“
PhDr.
Josef Tomeš, PhD., Masarykův ústav AV Praha, „Edvard Beneš mezi
kosmopolitismem a nacionalismem“.
Panelovou
diskusi uvedl a moderoval pan Doc. Ing. Vratislav Preclík, CSc., místopředseda
MDH.
V rámci
připomenutí 130. výročí narození prezidenta Dr. Edvarda Beneše (28. 5. 1884)
uspořádalo Předsednictvo Masarykova demokratického hnutí ve spolupráci
s Evropským hnutím v ČR a Masarykovou demokratickou akademií ve
výroční den 28. 5. 2014 panelovou diskusi na téma „Edvard Beneš a evropská politika“.
Zájemci
o problematiku se sešli v Klubu techniků na Novotného lávce v Praze
1. Zajímavou náplň podvečera zajistili známí odborníci, historici Prof. Miloš
Havelka, Dr. Josef Tomeš a Dr. Michal Pehr. Podvečerní akci uvedl a provázel
nápaditými vsuvkami Doc. Vratislav Preclík, místopředseda MDH.
Poutavá
vystoupení všech tří přednášejících vědců zaujala posluchače a nabídla jim
možnost o problematice diskutovat. Mnohým posluchačům se šířeji otevřel pohled
na osobnost Dr. E. Beneše a snad se vysvětlením napravil, někdy málo lichotivý
dojem z jeho jednání a rozhodování. Problematická doba před 2. světovou
válkou, nezaměstnanost, hospodářská krize, rostoucí chudoba značného počtu
obyvatel, odchod T. G. Masaryka z funkce a jeho úmrtí, byly velmi těžkými
momenty v životě občanů ČSR, ale i v životě samotného prezidenta
Beneše. Mnichovská zrada spojenců, kterým prezident věřil, a na které spoléhal,
okupace republiky nacistickým Německem, nástup Hitlera k moci, to vše
znamenalo nárůst starostí, jak situaci řešit. Odchod do exilu, vytvoření
exilové vlády ČSR, řízení zahraničního odboje, to byly další starosti, se
kterými se musel vyrovnat.
Doba
po skončení války a návrat do vlasti se zdál vysvobozením, ale pouze na velmi
krátkou dobu. Důsledky 2. světové války, ztráta mnoha životů občanů, vztah
k Sovětskému svazu- osvoboditeli, důvěra ve Stalina a jeho politiku, byly dalšími
starostmi, již vážně nemocného prezidenta. Významná změna politického klimatu,
nárůst členů KSČ, tak zvané Únorové události roku 1948, neprůhledné nebezpečí
vlivu z východu, které stále více lživě působilo na málo informované občany
státu,to vše vedlo ke vzrůstajícím
starostem a obtížím prezidenta, kterým po opakovaných mozkových příhodách nakonec
3. září 1948 nemocem podlehl a zemřel.
Dr.
Edvard Beneš byl osobností, která si zaslouží naše zamyšlení a uvážlivé
posuzování jeho jednání. Jistě mohl řadu situací řešit jinak, ale „co se stalo,
nelze odestát“. Věnujme čas četbě jeho literární tvorby, kterou nám zanechal, a
možná dojdeme k závěru, že nemohl jednat jinak.
Jindřiška Nevyjelová