V době snížené důvěry občanů v evropské instituce je zlepšení účasti občanů a transparentnosti na úrovni EU nezbytné k překlenutí vnímané propasti mezi Evropskou unií na jedné straně a občany a zastupitelskými organizacemi na straně druhé. Několik probíhajících událostí nabízí příležitost tuto propast odstranit a zlepšit účast a transparentnost občanů. Tento politický postoj nabízí v tomto ohledu několik konkrétních návrhů. Účast občanů na politickém životě Evropské unie však do značné míry závisí nejen na „politikách“, ale také na „politice“, konkrétně na pokroku v procesu integrace směrem ke skutečné víceúrovňové demokracii.
Článek 11 – Provádění
Lisabonská smlouva zavedla prostřednictvím svého článku 11 prvky týkající se transparentnosti, dialogu občanské společnosti a participativních nástrojů, ale její provádění je stále v procesu. Je nutné další provádění článku 11 a také další vyjasnění uvedených činností, jako je „veřejná výměna názorů“ a „otevřený, transparentní a pravidelný dialog“. Pokud jde o první dvě ustanovení, plán styčné skupiny EHSV k článku 11 nabízí jak vizi, tak konkrétní kroky k dosažení tohoto cíle. Níže uvedené body nabízejí další nápady k provádění ustanovení článku 11.
Návrh Evropské komisi a Evropské radě:
- schválit a provést plán styčné skupiny EHSV k článku 11
Lepší právní úprava a dialog se zúčastněnými stranami
Program zlepšování právní úpravy Evropské komise, který představil první místopředseda Frans Timmermans, je krokem k lepšímu provádění článku 11 prostřednictvím zefektivnění konzultací a vytvoření platforem (jako je Rada pro kontrolu regulace a platforma REFIT), které dávají prostor pro účinnější shromažďování názorů zúčastněných stran. Při standardizaci konzultačního procesu a zřizování nových platforem je však třeba zajistit rovnováhu mezi lobby zaměřenou na podniky a účastí občanů.
Ne všechny zúčastněné strany mají stejný přístup k evropským institucím nebo k informacím o jejich práci. Především je v současných expertních skupinách konzultovaných Evropskou komisí nedostatečné zastoupení subjektů nesouvisejících s podnikáním (jako jsou nevládní organizace a další organizace občanské společnosti) a rovněž chybí transparentnost práce těchto expertních skupin. Za druhé, neexistuje „otevřený, transparentní a pravidelný dialog“, jak jej vnímají organizace občanské společnosti, což se odráží i v neexistenci strategie občanského dialogu pro celou Komisi. A konečně, evropská občanská iniciativa zůstává omezena mnoha organizačními překážkami a nebyla schopna zahájit skutečný věcný dialog mezi evropskými institucemi a evropskými občany, natož počítat s aktivní (právní) reakcí Evropské komise.
Návrh Evropské komisi, Parlamentu a Radě:
- zorganizovat strukturovaný a skutečně transparentní proces konzultací na všech úrovních a zajistit rovnováhu mezi lobby orientovanou na podniky a účastí občanů. Jako příklad lze použít „Kodex osvědčených postupů pro účast občanů na rozhodovacím procesu“ Rady Evropy.
Registr transparentnosti
Navrhnutím povinného registru transparentnosti Komise obnovila svou pozornost k transparentnosti jako základnímu stavebnímu kameni pro vybudování zdravého evropského rozhodovacího procesu. To je důležité zejména s ohledem např. na mezinárodní obchodní jednání, kterým občané často nedůvěřují. Aktualizace Registru transparentnosti Evropské unie je krok správným směrem k dobře řízeným lobbistickým aktivitám, ale pouze v případě, že bude zahrnovat povinný registr lobbistů všech institucí (Komise, Parlamentu a Rady) a všech úrovní, včetně členů odborných skupin, s nimiž Evropská komise konzultuje.
Návrh Evropské komisi, Parlamentu a Radě:
- zahrnout do nové meziinstitucionální dohody povinný registr lobbistů pro všechny orgány a na všech úrovních.
Trialogy
Jednání za zavřenými dveřmi mezi Parlamentem a Radou v podobě trialogů podkopávají legitimitu rozhodování na evropské úrovni i důvěru občanů. Buď by měl být upřednostněn běžný legislativní postup s dohodovacími jednáními před trialogy, nebo by měl být systém trialogů revidován tak, aby odrážel rovnováhu mezi odpovědností a účinností. Toho lze dosáhnout formalizací procesu, včetně zveřejňování pořadů jednání, zápisů nebo čtyřsloupcových dokumentů, aby se vyvážil nerovný přístup zúčastněných stran k informacím, který vyplývá ze současného systému. Kromě toho by se měla provádět posouzení dopadů konečných dohodnutých právních předpisů přijatých v rámci trialogů, neboť jejich absence poškozuje kvalitu a legitimitu právních předpisů.
Návrh pro Parlament a Radu:
- upřednostnit běžný legislativní postup před trialogy nebo formalizovat proces trialogů, učinit je transparentnějšími a ukončit nerovný přístup k informacím.
Inovace evropské demokracie
Je třeba čelit nezájmu o evropské volby, kdy v mnoha členských státech klesá volební účast a kampaně se soustředí na národní témata, aby se (znovu) zvýšil zájem evropských občanů o evropskou politiku a jejich zapojení do ní. Za tímto účelem může obnovu evropského volebního procesu zajistit zavedení nadnárodních seznamů, více „evropských“ politických stran a viditelnější propojení evropských a národních stran. Mělo by se také zvážit elektronické hlasování jako prostředek k oslovení většího počtu lidí.
Návrh Radě:
- urychleně rozhodnout o návrhu reformy evropského volebního práva, který 11. listopadu 2015 schválil Evropský parlament, s cílem zajistit transparentnější a demokratičtější evropské volby v roce 2019 prostřednictvím zavedení nadnárodního seznamu, viditelnějšího propojení evropských politických stran a zvážení možnosti elektronického hlasování.