Sousedství Evropy má zásadní význam pro dosažení klíčových cílů Evropské unie, kterými jsou podpora míru, jejích hodnot a blahobytu jejích obyvatel. Evropská politika sousedství (EPS, European Neighbourhood Policy) má pomoci EU podporovat a posilovat stabilitu, bezpečnost a prosperitu v zemích, které jsou nejblíže jejím hranicím.
Přezkum evropské politiky sousedství v roce 2015 zavedl zaměření na jednotlivé priority partnerství pro větší pocit odpovědnosti. Vztahům EU s regionem však v minulých letech dominoval krátkodobý vývoj, na který bylo třeba naléhavě reagovat – například bezpečnostní obavy a příliv uprchlíků – a který zatížil provádění revidované EPS.
Před summitem Východního partnerství v roce 2017 v Bruselu využívá European Movement International příležitosti obnovit svůj postoj k evropské politice sousedství, zhodnotit provádění revize EPS a zdůraznit klíčové prvky pro vztah EU s jejími východními a jižními partnery. V rámci tohoto cvičení se do popředí dostává debata o budoucnosti Evropské unie. Východní a jižní partneři Evropy musí být bráni v úvahu při diskusi o budoucnosti Evropy, zejména pokud jde o geopolitiku, (energetickou) bezpečnost a změnu klimatu.
Vztahy s východními partnery EU
Východní sousedství zažilo v posledních letech své vlastní konflikty a turbulence. Na rozdíl od jižního sousedství se však evropská politika sousedství dostala do popředí zájmu ve vztahu EU s jejími východními partnery. Po řadě summitů Východního partnerství, které přinesly řadu událostí, budou na summitu v roce 2017 nastíněny priority EU a jejích východních partnerů na příští dva roky.
Přezkum EPS zavedl jasnou diferenciaci v přístupu k jednotlivým zemím Východního partnerství, mezi něž patří Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. To lépe odráží rozdílné aspirace jednotlivých zemí a v uplynulých letech došlo k mnoha pozitivním změnám, včetně provádění dohod o přidružení, zavedení bezvízového styku a nových dohod o partnerství.
Východní partnerství se zároveň zaměřuje na spolupráci při řešení společných problémů. Summit v roce 2017 má pokročit ve spolupráci především v oblastech hospodářského rozvoje a konektivity, které jsou také dobře zastoupeny v dokumentu „20 cílů pro rok 2020“: (červen 2017), které se zaměřují na klíčové priority a hmatatelné výsledky. Mezinárodní evropské hnutí se však domnívá, že konkrétního pokroku by mělo být dosaženo také v následujících oblastech:
Politický rozměr Východního partnerství
Východnímu partnerství by prospěl silnější mandát vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku s podporou členských států, aby se ukončily jakékoli neshody mezi národními politikami jednotlivých členských států a oficiální politikou Evropské unie. Vysoká představitelka by dále měla zopakovat zásadní přístup, že jakmile země Východního partnerství splní kodaňská kritéria, jsou způsobilé pro členství v EU v souladu s článkem 49 Lisabonské smlouvy. A konečně, přístup EU k jednotlivým zemím by si měl zachovat své zaměření na podmíněnost podpory EU, která rovněž zdůrazňuje odpovědnost každého jednotlivého partnera. Tento přístup „více za více“ by měl být spojen s finanční podporou, pokrokem v obchodních vztazích a také s účastí na stávajících finančních nástrojích EU nebo například s některými aspekty jednotného trhu jako pobídkou k reformám. To by mělo být úměrné tomu, co je nabízeno ostatním partnerským zemím EU.
Demokracie, lidská práva a právní stát by měly být ústředním bodem spolupráce pod hlavičkou Východního partnerství a měly by určovat strategii podmíněnosti a úroveň pokroku v hospodářských prioritách a prioritách v oblasti propojení. Kromě toho by ve Východním partnerství měla hrát významnější roli podpora nezávislých médií a investigativní žurnalistiky v místních jazycích, což by mělo mít pozitivní dopad na kvalitu a nezávislost žurnalistiky a svobodu projevu v zemích Východního partnerství.
Finanční rozměr Východního partnerství
Přístup podmíněnosti by tedy měl přetrvat i v oblasti finanční podpory, přičemž v případě hmatatelného pokroku by měla být podpora zvýšena, ale také snížena v případě zvratu reforem. Aby byla finanční podpora EU pro země Východního partnerství transparentnější, přístupnější a inkluzivnější, mohl by být navíc vytvořen „one stop shop“, kde by jednotliví občané, občanská společnost, instituce místních samospráv a podniky mohli zjistit, na které programy mají nárok. To by mělo být spojeno se zjednodušenými administrativními požadavky na finanční podporu, aby se zajistil dosah pro širokou škálu nevládních organizací a iniciativ občanské společnosti. V případě neúspěchu při řešení naléhavých problémů korupce, organizovaného zločinu a ovládnutí státu by mělo být možné podporu zmrazit.
Občanský rozměr Východního partnerství
Fórum občanské společnosti Východního partnerství si klade za cíl posílit občanskou společnost v zemích Východního partnerství a podpořit spolupráci, a to i s jejich protějšky v EU. Jeho uspořádání, které se zaměřuje především na zaujímání stanovisek, však nenabízí strukturální přínos občanské společnosti pro jednání a programy Východního partnerství. Pro inkluzivnější politiku, která v co největší míře zapojuje a pozitivně ovlivňuje občany, je důležité, aby byly všechny zúčastněné strany, včetně organizované občanské společnosti a institucí místní samosprávy, strukturálně zapojeny do procesů tvorby agendy a zasedání v rámci Východního partnerství.
Současně je zásadní výměna a spolupráce občanské společnosti a je třeba věnovat více úsilí usnadňování společných projektů, budování sítí, které zapojují regionální partnery, a poskytování podpory při budování kapacit. Ta by měla být zaměřena jak na zavedené nevládní organizace, tak na iniciativy zdola, se zvláštním důrazem na mládežnické organizace. Iniciativy z jiných regionů, jako je Občanský pakt pro jihovýchodní Evropu nebo srbský „Národní konvent o EU“, by mohly inspirovat stávající nebo nové platformy pro strukturované začleňování občanské společnosti a její výměnu ve Východním partnerství. Evropská kapitola o místních samosprávách by mohla sloužit jako vodítko pro podporu obcí a zapojení občanů do místní demokracie.
Na individuální úrovni je pro rozvoj vzájemného porozumění nezbytný osobní kontakt a mobilita. EU by proto měla klást velký důraz na tyto kontakty mezi lidmi, přeshraniční projekty a projekty napříč komunitami, výměny mládeže, mobilitu v oblasti vzdělávání a stáží, společné výzkumné a inovační aktivity, partnerské projekty a účast občanské společnosti z partnerských zemí v evropských platformách a poskytovat jim odpovídající finanční podporu. V tomto ohledu by se do přípravy a provádění těchto programů mohli zapojit i Evropané, kteří mají zkušenosti ze zemí Východního partnerství, a to jako experti a velvyslanci.
Z tohoto hlediska má vízový režim velký potenciál pro podporu výměny a spolupráce občanské společnosti, mobility a mezilidských kontaktů v polovině zemí Východního partnerství. Na základě pozitivních výsledků těchto zemí v oblasti základních práv a dodržování společných hodnot a přesných podmínek definovaných v akčních plánech pro liberalizaci vízového režimu by EU měla zahájit dialog o vízech s Arménií, podpořit provádění dohod o usnadnění udělování víz a zpětném přebírání osob ze strany Ázerbájdžánu s výhledem na zahájení dialogu o vízech v budoucnosti a uzavřít jednání o dohodách o usnadnění udělování víz a zpětném přebírání osob s Běloruskem, které by podpořily mobilitu jednotlivých občanů.