Na otázku jak zajistit globální potravinovou bezpečnost se snažila najít odpovědi konference Pražského institutu pro globální politiku Glopolis a Nadace Heinricha Bölla. Zástupci OSN, členové Evropského parlamentu, ekonomové, reprezentanti nevládních organizací, ministerstev zahraničí a zemědělství a další diskutovali ve středu 5. března 2009 v prostorách Goethe Institutu.
Podle 1. náměstka ministra zemědělství Iva Hlaváče musí být rozvojová dimenze nedílnou součástí společné obchodní a zemědělské politiky EU. Spíš než o globální potravinové krizi současnosti lze ale podle něj hovořit o dopadech ekonomické krize. A i ty jsou podle Hlaváče v různých částech světa pociťovány různě.
„Přesto, že se Evropská unie jako jiné země a oblasti potýká s následky finanční krize, objem pomoci směřující do rozvojových zemí zůstává celosvětově největší. Svědčí o tom vynakládané finanční příspěvky, které ročně představují více než deset miliard Eur,“ uvedl náměstek Ivo Hlaváč. Další peníze dávají jednotlivé členské státy v rámci bilaterální spolupráce. „Česká republika přispívá na rozvojovou spolupráci nejvíce z nových členských zemí EU. Z více než osmdesáti miliónů korun, které jdou ročně z rezortu zemědělství, je přes šedesát procent určeno na přímou podporu agrární produkce. Zbytek směřuje do lesního a vodního hospodářství,“ doplnil Hlaváč. I samotné rozvojové země ale podle Hlaváče musejí k tomuto úsilí přispívat, hlavně snahou o zvýšení agrární produkce, potažmo soběstačnosti ve výživě.
Podle Hlaváče je třeba klást důraz na kultivaci a vzdělávání – půdy i pracovní síly, která na ní hospodaří. Náměstek podpořil názor některých účastníků konference, že bez rozvoje vzdělání a infrastruktury, bez odstraňování tržních barier a důrazu na zdravé fungování lokálních trhů jakákoli netržní investice a rozvojová spolupráce nepřinese z dlouhodobého hlediska žádoucí efekt.
Přelom let 2007/2008 přinesl napětí na potravinových trzích v některých rozvojových zemích, které vedly až ke vzniku nepokojů. Příčinou bylo spolupůsobení několika faktorů, a to systémových, jako je zejména dlouhodobý růst světové populace a nárůst poptávky, krátkodobých, například výkyv v objemu světové produkce zemědělských komodit, i faktorů spekulativních. Následkem byl prudký cenový růst základních zemědělských komodit, který vyvolal u některých producentských zemí neadekvátní reakce v podobě vývozních restrikcí, což situaci na trhu ještě zhoršilo. V té chvíli se ve světě začalo hovořit o potravinové krizi, která logicky doléhala více na chudé země, které jsou nuceny uvedené komodity dovážet.
Naopak od jara roku 2008 dochází podle účastníků konference k podobně prudkému poklesu světových cen zemědělských komodit. V mezidobí byla většina vývozních omezení u producentů odvolána, nicméně o potravinové krizi se hovoří stále. Náměstek Hlaváč V průběhu semináře k názorům účastníků na to, jak v budoucnu opakování podobného vývoje předcházet, přidal možnosti, jakými v tomto ohledu může pomoct společná obchodní a společná zemědělská politika. „Základním principem společné obchodní a společné zemědělské politiky Evropské unie by měla být otevřenost a jejich nedílnou součástí rozvojová dimenze. Nepřípustnost protekcionistických opatření byla ostatně tématem právě skončeného mimořádného summitu EU,“ uzavřel Hlaváč.
Zdroj: www.eu2009.cz