Hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích

Z jarní hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích, kterou dnes zveřejnila Evropská komise, vyplývá, že po silném zhoršení v roce 2009 došlo téměř ve všech zemích EU ke zřetelnému zlepšení podmínek spotřebitelů. Podmínky spotřebitelů jsou hodnoceny každoročně např. mírou důvěry spotřebitelů ve veřejné orgány, nevládní organizace a maloobchodní prodejce a účinností řešení sporů.Zpráva rovněž potvrzuje zvětšující se rozdíly mezi domácím a přeshraničním elektronickým obchodováním, a to i přes zřejmý potenciál přeshraničních obchodů z hlediska možností výběru a úspor. Studie nicméně naznačuje, že jakmile spotřebitelé jednou přeshraniční nakupování vyzkouší, jsou vůči němu mnohem méně nedůvěřiví. Přeshraniční elektronický obchod čelí značným překážkám na straně nabídky a počet obchodníků prodávajících přes hranice se v porovnání s rokem 2009 snížil (podrobnosti naleznete v MEMO/11/154).Komisař John Dalli zabývající se problematikou zdraví a ochrany spotřebitele uvedl: „Rád bych vyslovil uznání všem členským státům, které v těchto těžkých časech nepřestaly svými investicemi podporovat rozvoj kvalitních podmínek pro spotřebitele. Nastává obrat k lepšímu – důvěra evropských spotřebitelů vůči spotřebitelským organizacím se začíná obnovovat.“ A dále dodal: „Další dobrou zprávou je, že nedůvěra spotřebitelů v přeshraniční obchodování mizí poté, co si tento způsob nákupu vyzkoušejí a jsou s ním spokojeni. Z výsledků je však rovněž zřejmé, že chceme-li odstranit přetrvávající překážky a pomoci evropské ekonomice, evropským spotřebitelům a podnikům, musíme toho ještě hodně udělat.“Hodnotící zpráva Hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích poskytuje důkazy a varování týkající se funkčnosti jednotného trhu ve vztahu ke spotřebitelům EU, pokud jde o možnosti výběru, ceny a spokojenost spotřebitelů. Jarní vydání této zprávy se zabývá začleněním podmínek maloobchodního trhu a podmínek pro spotřebitele na vnitrostátní úrovni.Údaje obsažené v hodnotící zprávě vycházejí z průzkumu chování spotřebitelů a maloobchodníků a ze statistik týkajících se například úrovně příjmu. Vývoj v oblasti podmínek spotřebitelů Podmínky spotřebitelů jsou definovány prostřednictvím faktorů, jako je účinnost řešení sporů a stížností, důvěra spotřebitelů vůči veřejným orgánům, maloobchodníkům, reklamním agenturám a organizacím zabývajícím se ochranou spotřebitele a kvalita právních předpisů.Z ukazatelů za rok 2010 vyplývá, že po prudkém zhoršení v roce 2009 se podmínky spotřebitelů zlepšují a že většina zemí dosáhla či dokonce překročila úroveň roku 2008.Mezi země s nejlepšími podmínkami pro spotřebitele patří Spojené království, Irsko, Lucembursko, Rakousko, Finsko, Nizozemsko, Itálie, Dánsko, Německo, Belgie a Švédsko a ukazatele všech těchto zemí jsou nad průměrem EU.Rozdíly v elektronickém obchodování Z hodnotící zprávy je patrné, že podíl vnitrostátního elektronického obchodu se zvyšuje a že v roce 2010 od domácích prodejců po internetu nakupovalo 36 % spotřebitelů EU (34 % v roce 2009).Tempo růstu přeshraničního elektronického obchodu je však velmi pomalé (9 % v roce 2010 v porovnání s 8 % v roce 2009), a to navzdory jeho nepopiratelným výhodám z hlediska úspor a výběru zboží, které dokazují předchozí studie. Má-li být dosaženo cíle Digitální agendy, kterým je 20% podíl elektronického obchodu v roce 2015, je třeba vyvinout větší úsilí.Elektronické obchodování na jednotném trhu: dojmy a zkušenosti spotřebitelů Zdá se, že hlavní překážkou přeshraničního elektronického obchodování jsou obavy spotřebitelů. Spotřebitelé, kteří si po internetu z jiné země nikdy nic neobjednali, vypovídají následovně:-       62 % se obává podvodného jednání;-       59 % přiznává, že se obávají, že nebudou vědět, co dělat v případě problémů;-       49 % odrazují předpokládané problémy s dodáním zboží.U spotřebitelů, kteří již někdy v zahraničí po internetu nakupovali, jsou však tyto obavy výrazně nižší (příslušná čísla činí 34 %, 30 % a 20 %).Tito spotřebitelé v 61 % důvěřují přeshraničním obchodům stejně jako domácím prodejcům, přičemž v případě všech spotřebitelů je tomu tak pouze v 33 % případů.Lze říci, že přeshraniční elektronické obchody jsou minimálně stejně důvěryhodné jako vnitrostátní obchody, nebo i důvěryhodnější, neboť:-       pouze 16 % zboží objednaného v zahraničí bylo dodáno se zpožděním (v případě domácích obchodů to bylo 18 %);-       zboží ze zahraničí nebylo dodáno v 5 % případů (v 6 % u domácích obchodů).Ze závěrů vyplývá, že je velmi důležité, aby byli spotřebitelé informováni o možnostech získání pomoci, prosazování svých práv a o nápravných mechanismech. Mezi ně patří síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, v jejímž rámci jsou sdruženy vnitrostátní donucovací orgány, a Evropská spotřebitelská centra, která poskytují bezplatnou pomoc a poradenství spotřebitelům nakupujícím na jednotném trhu.Přeshraniční internetové obchody se potýkají zejména s problémy na straně nabídky Podíl obchodníků prodávajících v jiných členských státech EU se v roce 2010 snížil na 22 % (oproti 25 % v roce 2009), a to i přes značné výhody přeshraničního obchodování: 56 % se domnívá, že elektronické objednávky z jiných zemí EU představují více než 10 % jejich prodeje.Komise zahájila strategii, která má učinit konec roztříštěnosti trhu, a to zejména prostřednictvím nedávno přijatého Aktu o jednotném trhu.Dostupnost zboží a služeb V roce 2009 došlo ve většině zemí EU jak ke snížení disponibilního příjmu (upraveného s ohledem na bezplatné služby), tak ke snížení spotřeby domácností.Zohledníme-li průměrné příjmy i úroveň cen, existují v EU v otázce dostupnosti zboží a služeb pro spotřebitele v EU stále značně rozdíly.Rovněž se v jednotlivých zemích značně liší podíl zranitelných spotřebitelů, avšak nezdá se, že by se situace těchto spotřebitelů navzdory krizi v roce 2009 značně zhoršila.