Rozpočet je klíčovým prvkem při realizaci politických priorit. Vazba mezi rozpočtem a politickými cíli platí i na evropské úrovni, kde víceleté finanční rámce a roční rozpočty Evropské unie určují, k jakým účelům je rozpočet EU využíván.
Stejně jako přidělení rozpočtu ovlivňuje realizaci politik, ovlivňuje i budoucnost. Rozpočet EU je proto velmi důležitým prvkem v debatě Evropské komise o budoucnosti Evropy. Aby byl současný rozpočet EU připraven na budoucnost, potřebuje reformy, které mu umožní efektivnější fungování, překonání finančního handrkování mezi členskými státy a přizpůsobení se odchodu Spojeného království z Evropské unie.
Vzhledem k tomu, že debata o budoucnosti Evropy se dostává do popředí zájmu a jednání o příštím víceletém finančním rámci EU-27 se chystají začít, je právě teď vhodná chvíle rozpočet EU přepracovat a učinit z něj hybnou sílu změn pro spravedlivější, bezpečnější, udržitelnější a inkluzivnější EU. Podle názoru Mezinárodního evropského hnutí existuje několik klíčových prvků pro rozpočet EU odolný vůči budoucnosti
Větší nezávislost na straně příjmů: nové vlastní zdroje
Současný rozpočet EU se skládá z několika zdrojů příjmů, z nichž největší podíl tvoří příspěvky členských států založené na HND. Váha příspěvků členských států vede k neustálým debatám o čistých plátcích versus čistých příjemcích („debata o čistých plátcích“), komplikuje systémy slev a negativně ovlivňuje způsob, jakým občané vnímají EU.
Zavedením nových vlastních zdrojů by se rozpočet EU stal nezávislejším na příspěvcích členských států. Nové vlastní zdroje by dále mohly poskytnout nástroje pro adekvátní reakci na hospodářské otřesy, zajistit zdroje pro realizaci programů EU v prioritních oblastech a řešit nedostatky v nastavení hospodářské a měnové unie, například vytvořením fiskální kapacity nebo jiné makroekonomické stabilizační funkce pro eurozónu.
Nové vlastní zdroje rovněž nabízejí možnost přímějšího propojení priorit EU s jejími zdroji financování. Jako nové vlastní zdroje se navrhuje několik forem opatření ke zvýšení příjmů, například daň z příjmů právnických osob, daň z finančních transakcí, daň z uhlíku nebo jiné daně související s životním prostředím. Je sice třeba zajistit, aby zdanění na evropské úrovni nepředstavovalo další daňovou zátěž, takové daně však umožňují jasnější propojení výdajů souvisejících s prioritami EU, tj. opatření proti změně klimatu nebo pojištění zaměstnanosti, s příjmovou stránkou rozpočtu.
Dalšími možnými formami nových vlastních zdrojů jsou převod ročního zisku Evropské centrální banky a společná emise dluhopisů, jako jsou evropská bezpečná aktiva zkoumaná v dokumentu Komise k úvahám o prohloubení HMU. Vzhledem k tomu, že všechny možné vlastní zdroje mají své specifické nevýhody (například z hlediska dostatečnosti, stability nebo efektivity), bylo by možné uvažovat o systému, který by kombinoval několik různých nových vlastních zdrojů, aby se minimalizovaly například výkyvy v přílivu vlastních zdrojů.
Mezinárodní evropské hnutí obecně podporuje doporučení skupiny na vysoké úrovni pro vlastní zdroje týkající se zásad a možností nových vlastních zdrojů. Navrhované koncepty evropské přidané hodnoty a jednoty rozpočtu jsou důležitými vodítky pro využívání a strukturu rozpočtu EU.
Vzhledem k možnému vystoupení Spojeného království z EU by mohlo dojít ke změnám na příjmové straně rozpočtu EU. Ukončením slevy pro Spojené království lze příspěvky členských států dále zjednodušit tím, že se zruší také „sleva na slevu“. Možnosti řešení tzv. brexitové mezery na straně příjmů sahají od jakékoli formy plateb Spojeného království po brexitu, přes zvýšení příspěvků EU27 – které již několik členských států výslovně vyloučilo a které rozproudí debatu o čistých plátcích – až po zavedení nových významných vlastních zdrojů, které by pokryly příspěvek Spojeného království a podstatně snížily celkové příspěvky založené na HND.
Stanovení priorit na straně výdajů: investice do budoucnosti
Odchod Spojeného království z EU a z toho plynoucí výpadek příjmů vyvolal debatu především na výdajové straně rozpočtu, přičemž důraz je kladen na snížení výdajů, a to buď prostřednictvím plošných rozpočtových škrtů, upřednostněním financování prioritních oblastí na úkor jiných programů financování, nebo větším využíváním „multiplikačních“ nástrojů financování, jako je Evropský fond pro strategické investice. V souladu s návrhem na revizi rozpočtu EU, aby byl odolný vůči budoucnosti, navrhujeme úplné přehodnocení prioritních oblastí rozpočtu EU namísto plošných škrtů ve všech rozpočtových položkách.
Prioritní oblasti výdajů EU by měly odpovídat výsledkům diskuse o budoucnosti Evropy, která proběhla nejen v Komisi, Radě a Parlamentu, ale také s občany a občanskou společností v celé Evropě. S ohledem na probíhající debaty, dokumenty a legislativní návrhy by mezi prioritní oblasti měly patřit realizace sociální Evropy, provádění Pařížských dohod, zaměstnanost a vzdělávání mladých lidí, soucitná politika vůči uprchlíkům a migrantům, strukturální zlepšení hospodářské a měnové unie, silnější spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany a participativnější demokracie na evropské úrovni.
Pokud jde o politiku mládeže, rozpočet EU by měl vyčlenit dostatečné prostředky na stávající i nové iniciativy v oblasti mládeže, jako je Erasmus+, záruka pro mladé lidi, program dovedností a Evropský solidární sbor, a měl by také zajistit lepší přístup k financování EU pro mládežnické organizace.
Pokud jde o migrační politiku, financování EU by mělo zajistit ochranu osob v nouzi v Evropě i v uprchlických táborech v zahraničí, řešit základní příčiny nelegální migrace a nuceného vysídlování a podporovat politiky sociálního začleňování pro úspěšnou integraci. To by se mělo dít v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány a organizacemi občanské společnosti a za odpovídajícího financování.
Pokud jde o politiku v oblasti klimatu, nový víceletý finanční rámec musí obsahovat obnovený cíl výdajů EU na opatření v oblasti klimatu ve výši nejméně 20 %, zatímco krátkodobé úsilí by se mělo zaměřit na dosažení stávajícího cíle 20 % ve víceletém finančním rámci na období 2014-2020. Kromě toho by měl rozpočet EU podporovat rychlé provádění Pařížských dohod a podporovat přechod na udržitelnou energii z obnovitelných zdrojů, dekarbonizaci a oběhové hospodářství. Současně by měly být podporovány nové způsoby využívání tržních nástrojů k dosažení stejných cílů, včetně začleňování zeleného financování na evropských kapitálových trzích, v očekávání zprávy skupiny na vysoké úrovni pro udržitelné financování.
Společná zemědělská politika má ve své současné struktuře nedostatky a vzhledem k výše uvedeným prioritám zabírá velmi nepřiměřený podíl rozpočtu EU. Před projednáváním příštího víceletého finančního rámce je třeba provést kontrolu způsobilosti SZP a její reforma by měla vést k nové politice s jasnými prioritami a přiměřeným rozpočtem, čímž se v rozpočtu EU vytvoří také prostor pro nasměrování zdrojů na naléhavější výzvy.
Více než peníze: využití rozpočtu pro akceschopnější EU
Nedávná porušení hodnot EU ze strany členských států podnítila diskusi o podmíněnosti rozpočtu EU, zejména v souvislosti s Fondem soudržnosti a strukturálními fondy. V příštím víceletém finančním rámci by mohla být doplněna ustanovení, která by podmínila vyplácení prostředků EU členským státům dodržováním základních zásad právního státu, strukturálních reforem souvisejících s každoročními doporučeními pro jednotlivé země, pravidel pro deficit a/nebo účastí v Úřadu evropského veřejného žalobce. Evropské hnutí podporuje posun směrem k užšímu propojení mezi finančními prostředky vyplácenými členským státům a jejich souladem s pravidly a hodnotami EU za předpokladu, že budou jasně specifikovány podmínky a různé kroky vymáhání. Evropská komise by tak získala praktičtější nástroj k prosazování smluv EU, zejména pokud jde o dodržování zásad právního státu, jejichž prosazování se ukázalo jako problematické.
Diskuse o budoucnosti financí EU rovněž nabízí příležitost, jak rozpočet více orientovat na občany. Na příjmové straně učiní rozpočet srozumitelnějším zavedení nových vlastních zdrojů, které budou mít jasnější vazbu mezi zdrojem příjmů a politickými prioritami. Některé nové vlastní zdroje, jako například evropská DPH, by dokonce umožnily přímou viditelnou vazbu na občany. Snížení příspěvků založených na HND by navíc odstranilo negativní zaměření debaty o čistých plátcích a umožnilo by zaměřit se spíše na výdajové priority.
Na straně výdajů by bylo možné zvážit zavedení prvků participativního rozpočtování. Participativní rozpočtování umožňuje zapojení občanů do rozpočtových rozhodnutí, která se jich týkají, a může oživit demokratickou účast a posílit občanskou společnost. EU doposud zahrnovala programy participativního rozpočtování pouze do své rozpočtové podpory třetím zemím. Měla by však tento prostor dále zkoumat prostřednictvím experimentů malého rozsahu spojených s fondy, které jsou investovány na místní nebo regionální úrovni. Malá část stávajících fondů by mohla být věnována programům participativního rozpočtování.
Pětiletý víceletý finanční rámec spojený s politickým cyklem EU by mohl zavést další vazbu mezi rozpočtem EU a občany a dát zákonodárcům větší pravomoci při provádění jejich politických programů. Umožnil by diskusi o rozpočtových prioritách EU během evropských voleb a nabídl by poslancům Evropského parlamentu možnost přímo zapojit do této problematiky své voliče. Občanům by nabídl možnost hlasovat o výdajových prioritách a také například o formě a výši evropských daní. Zavedl by jasnější hlas evropských občanů při jednáních o rozpočtu EU.
V neposlední řadě by z důvodu jasnosti a transparentnosti a zajištění demokratické odpovědnosti měly být všechny mechanismy financování EU začleněny do právního rámce EU, a tedy i do rozpočtu EU. Proto by mělo urychleně pokračovat úsilí o začlenění Evropského mechanismu stability do práva EU.