Země západního Balkánu a jejich občané se ukázali být pevnými věřícími v evropský projekt. Již léta usilují o vstup do Evropské unie a o provedení reforem, které jim EU nařídila. Na podporu a další pokrok v tomto úsilí je třeba, aby Evropa cítila společnou odpovědnost, aby posílila stabilitu, bezpečnost a spolupráci v regionu, posílila demokracii a čelila nacionalistické rétorice a zároveň podpořila hospodářský rozvoj a investice.
Věrohodná perspektiva rozšíření
Čím déle budou státy západního Balkánu v nejistotě ohledně svých vyhlídek na vstup, tím více se budou proevropské demokratické síly v těchto státech, a zejména mladí lidé, obracet k EU zády. Vzhledem k váhající podpoře EU mezi občany v regionu západního Balkánu a rozporům mezi vedoucími představiteli EU je důležité udržet pozitivní příběh o rozšíření a proaktivní a důsledné zapojení EU v regionu a ukázat občanům i politikům v regionu, že jejich evropská trajektorie zůstává na správné cestě. Zatímco EU musí urychlit přístupový proces se zeměmi, které usilují o vstup do bloku a projevují odhodlání podstoupit nezbytné reformy, každý přístupový proces musí být aktivně projednáván v rámci skutečné „evropské veřejné diplomacie“, která zahrnuje hlasy občanské společnosti, politických činitelů a institucí.
Ochrana základních hodnot, svobod a práv
Spolehlivá podpora EU má zásadní význam pro ty, kteří jednají v souladu se zásadami EU, jež jsou základem demokratického rozvoje v regionu. Zásady, jako je svoboda projevu, nedotknutelnost hranic, uznávání mezinárodního práva, práva na rovnost a ochrana menšin, by neměly být ohroženy. Vzhledem k tomu, že autoritářství a nacionalismus v některých zemích brání demokratickému rozvoji, měla by EU podporovat přímočařejší a angažovanější reformy, které zajistí dodržování evropských hodnot. Při přístupových jednáních by proto měly být přednostně projednávány kapitoly týkající se právního státu a demokracie. V případě potřeby by měla být přístupová jednání, resp. předvstupní pomoc, zmrazena a pachatelé i postupy pojmenováni, aby občané dané země mohli pochopit důvody. Významnější roli by navíc měla hrát podpora nezávislých médií a investigativní žurnalistiky v místních jazycích.
Boj proti korupci
Korupce je na západním Balkáně stále vysoká a v kombinaci s nedostatečnou angažovaností EU může umožnit zemím, jako je Rusko a Čína, aby se v regionu prosadily. Snížení korupce může zvýšit odolnost demokratických institucí, ale také hospodářský rozvoj a zlepšit socioekonomický blahobyt občanů regionu. EU by proto měla trvat na reformách a lepší spolupráci v regionu v boji proti korupci a organizovanému zločinu. Aby se situace v oblasti ovládání státu na západním Balkáně změnila, měla by EU ve zprávách o jednotlivých zemích identifikovat místa, kde k tomuto ovládání státu dochází, a pojmenovat aktéry, kteří se tohoto jednání dopouštějí. V neposlední řadě by občanská společnost měla mít silnou a nezávislou úlohu při řízení a monitorování dlouhodobého protikorupčního úsilí v regionu.
Posílení bezpečnosti
Zatímco země západního Balkánu se mohou spolehnout na NATO, že rozšíří bezpečnost a stabilitu, absence jakékoli trvalé bezpečnostní politiky EU vůči západnímu Balkánu činí tento region zranitelným a může hrát do karet zemím, jako je Rusko, Čína, Turecko a státy Perského zálivu. Reformy bezpečnostního sektoru v regionu by měly být plně v souladu s mezinárodními a regionálními standardy. Reformy by měly jít ruku v ruce se zlepšením účinnosti regionálního dialogu a mechanismů spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany.
Posílení hospodářství a investic
S ohledem na celkový cíl zlepšit životní podmínky občanů a snížit nerovnosti je v regionu jednoznačně zapotřebí více veřejných investic a finančních prostředků, zejména pro méně rozvinuté části a slabé ekonomiky regionu. Vzhledem k celkově nízké úrovni hospodářského rozvoje zemí západního Balkánu by EU mohla kandidátským zemím otevřít strukturální fondy ještě před vstupem do EU s cílem dosáhnout 2 % HDP jednotlivých zemí západního Balkánu v roce jejich vstupu do EU. EU je nejvýznamnějším obchodním partnerem západního Balkánu, který má však zároveň s EU velký obchodní deficit. Tento problém by měl být řešen pomocí (re)industrializace regionu. Jako doplněk iniciativ v rámci strategie a regionálního hospodářského prostoru by vlády EU a západního Balkánu mohly prozkoumat možnosti rozšíření účinků vnitřního trhu prostřednictvím uzavření dvoustranných „dohod o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků“.
Udržitelnost a ochrana životního prostředí
Hospodářský růst není zárukou sociální soudržnosti a nerovný přístup občanů k příležitostem zůstává problémem. Hospodářská agenda regionu by proto měla zahrnovat politiky zaměřené na snižování nerovností, vytváření kvalitních pracovních míst pro všechny, zlepšování sociálního dialogu a omezování sociálního vyloučení. Sociální partneři mohou být klíčovými aktéry při prosazování sociálního dialogu a správy ekonomických záležitostí ve všech klíčových odvětvích. Západní Balkán se na své cestě do EU zároveň potýká s vážnými problémy v oblasti energetické transformace a ochrany životního prostředí. Hospodářský rozvoj v zemích západního Balkánu sice představuje další zátěž pro životní prostředí, ale otázky životního prostředí jsou v současné strategii EU pro západní Balkán stále politicky marginalizovány. Aby bylo možné utvářet udržitelnou environmentální budoucnost, musí všichni aktéři v regionu spolupracovat mezi sebou a se sousedními zeměmi při řešení klíčových výzev, jako je znečištění a zdravotní problémy, dopady změny klimatu a ohrožení ekosystémů. Tvůrci politik by měli s podporou EU urychleně přijmout opatření směřující k udržitelnému rozvoji. Investice v regionu by měly toto úsilí podpořit.
Zlepšení mobility
Cestování do Evropy a přístup na trh práce jsou pro občany v regionu západního Balkánu na prvním místě. Takzvaná iniciativa „Mini-Schengen“ pro země v regionu by měla být doplněna soudržnou politikou usnadňující volný pohyb pracovních sil, která je potenciálním nástrojem podpory ekonomik i EU a umožňuje přenos znalostí a zkušeností do regionu. Zároveň musí EU zvážit důsledky emigrace pro země západního Balkánu. V dialogu s vládami zemí západního Balkánu by EU měla podporovat cirkulační migraci, aby si region zachoval přístup k odborným znalostem ve zdravotnictví, vzdělávání, informačních technologiích a dalších odvětvích.
Podpora občanské společnosti
Zásadní zlepšení jsou možná pouze tehdy, jsou-li hluboce zakořeněna ve společnosti a jsou-li využity všechny dostupné konstruktivní příspěvky. Aby lidé v regionu měli v Evropě možnost vyjádřit svůj názor, je nezbytná výměna a spolupráce občanské společnosti. Je proto třeba věnovat více úsilí usnadňování společných projektů, budování sítí a poskytování podpory a financování pro budování kapacit. Podpora ze strany vlády a EU musí jít ruku v ruce s transparentním rozhodováním a otevřeným a inkluzivním dialogem za účasti občanů. Aby byla finanční podpora EU pro občanskou společnost v těchto zemích transparentnější, přístupnější a inkluzivnější, mohla by být vytvořena platforma, kde by jednotliví občané, občanská společnost a podniky mohli zjistit, na které programy mají nárok. Konečně, jasnější a přístupnější finanční podpory pro širší okruh nevládních organizací a iniciativ občanské společnosti a nevládních organizací a lze dosáhnout prostřednictvím zjednodušených administrativních požadavků.